Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hranice trestní odpovědnosti

Jedním z nejkontroverznějších témat, které od sametové revoluce čas od času zazní, je snížení hranice trestní odpovědnosti pod 15 let. Jde přitom o relativně nedávnou změnu z roku 1950, kdy bylo poslanci zrušeno staré rakousko-uherské právo z roku 1852, stanovující hranici trestní odpovědnosti na 14 let, přejaté pak do legislativy první republiky.

Snahu o opětovné snížení hranice odpovědosti blokuje určitá fobie, kterou zejména v křesťanských kruzích vyvolává představa, že by tím také automaticky mohlo dojít  ke snížení věku pro zákonné započetí pohlavního života, což část sexuologů podporuje stanoviskem, že by se tím otevřely dveře pedofilně zaměřeným jedincům.

Že jde o nesmysl a tyto dvě věci vůbec nemusí být automaticky spojovány, ukazují trendy ke snižování hranice trestní odpovědnosti v jiných evropských zemí. Např. silně křesťasnké Slovensko má již několik let hranici posunutou na 14 let, Francie má 13 let a uvažuje o snížení na 12 let, ve Švýcarsku je to 10 let s možností uložit nepodmíněný trest od 15-ti let věku pachatele a nejnižší hranici pro postavení před soud má Skotsko, kde je to pouhých 8 let aniž by to snad znamenalo, že děti v těchto zemích mají také právo k pohlavnímu životu!

Důvody pro takováto opatření jsou bezesporu namístě(viz. www.novinky.cz/domaci/292083-detske-gangy-trapi-mesta-cim-mladsi-tim-agresivnejsi.html), když překotný společenský a v tomto ohledu i globální vývoj urychluje také proces mentálního dospívání mládeže. Zde si lze povšimnout, že navzdory zatím nevysvětlenému světovému fenoménu předčasného dospívání dívek, emoční vývoj urychlit nejde a věk započetí pohlavního života se statisticky nijak nesnižuje, ba spíše naopak.

S tím také souvisí ještě kontroverznější téma, kterým je hranice trestní odpovědnosti za vraždu při existenci trestu smrti. Jistě by se jen šílenec chtěl vrátit do středověku, kdy se hrdelní právo vztahovalo i na sedmileté děti, které třeba, pokud něco nechtěně zapálily, byly nemilosrdně vydány smrti v plamenech na hranici.

Je tady však případ, který dodnes vyvolává živé debaty, případ spartakiádního vraha Jiřího Straky, který ve svých 16-ti letech znásilnil a zavraždil tři mladé ženy a jak sám vyšetřovatelům řekl, pokud by ho nezastavili, byl by vraždil dál.

Např. z USA, kolébky moderní demokracie, jsou známy případy vynesení rozsudku smrti pro 17-ti leté i pro 15-ti leté vrahy. I když k popravám v těchto případech samozřejmě nedošlo, přesto stanovisko společnosti bylo jasné, moudré a morální. Na první pohled je to snad drsné, ale některým jedincům zkrátka nedojde obludnost toho co spáchali, dokud sami na sobě nepocítí dotek smrti, třeba v těchto případech skrze formální rozsudky, které byly později změněny na doživotí.

V této souvislosti bývá připomínán sériový vrah Ladislav Hojer(viz. www.policie-cr.cz/11-ladislav-hojer-brutalni-vrah-zen.html), který si ukrutnost vzetí života uvědomil až před vlastní popravou a choval se zcela nedůstojně jako zvíře, když se pokálel a dokonce katovu pomocníku ukousl článek prstu. Proto se doživotní trest jeví mnohdy jako nedostatečný.

Ano, těm brutálně zavražděným ženám to jistě život nevrátilo, ale mějme na paměti, že poslední dobou neustále vztůstá počet příznivců minulých životů a převtělení. Je-li to pravda, pak Hojer do příštího vtělení dostal to nejlepší – ponaučení, že jiní lidé také mají rádi svůj život a nemá jim ho co brát. A jestli ne, nevím, komu takový člověk chybí. Stejně tak by dnes nechyběl spartakiádní vrah Jiří Straka, kterého se zřekli i vlastní rodiče...

                                                                       rk

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář