Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lukáš Šefčík versus Emil Dossev a jiní

Jedním z důvodů, proč je tak nízká důvěra v náš právní systém, je i někdy zjevná nespravedlnost v udílení trestů za spáchaný čin. Jako příklad uvedu s časovým odstupem několik otřesných případů a pevně věřím, že k jejich posouzení nikdo nepotřebuje právní vzdělání. Je to pro mne osobně tak těžké téma, že si musím psaní o tom odlehčovat sarkasmem, nemějte mi to za zlé.

Neprve případ "obyčejné" vraždy, kdy motivem činu byl majetkový prospěch odsouzeného, nikoli vražda, jako taková. Jak informovalo Právo z 21.12. 2012 , jednadvacetiletý mladík Lukáš Šefčík s komplicem, zřejmě inspirován scénou z filmu Gladiátor, udusil vlastní babičku polštářem, aby už už mohl dědit, tak se těšil(nikdy neříkejte dětem ani vnoučatům, že po vás něco podědí!). Jak už to bývá,  přišlo se na to a zmetek dostal 17 let, po kterých by se teoreticky za určitých podmínek mohl znovu, možná, zapojit do společenského života. 

No, a pak tady máme starší případ z prosince 1996, asi nejotřesnější, s kterým jsem se setkal. Možná ještě vzpomínáte, šlo o jistého bulharského mafiána Emila Ivanova Dosseva, obchodníka s bílým masem, který svůj podnik v Dubí vedl tvrdou rukou, kterou děvčata, která se nechtěla prostituovat, také pocítila – prostě taťka.

Jednou to však jedna z nich přehnala a chtěla svobodu, jen si tak odejít. Proto, pro výstrahu ostatním, Dossev odvedl jednadvacetiletou Maju Denkovou do sklepa(mám dceru v jejím věku a chce se mi řvát), přivázal ji k trubce od topení a bez ohledu na její pláč a prosby do ní začal bušit jako do boxovacího pytle. Ze sklepa se ozývaly rány a  její hrozný křik - to jak ji přelamoval kosti. Že policii nezavolaly ostatní sexuální otrokyně je jasné, u klientů, kteří byli v tu dobu v nevěstinci přítomní, jsou pak zhruba tři možnosti, proč to neudělali:

- nikde venku nebyl po ruce žádný telefon  ani služebna policie, vždyť to  byl pravěk v roce 1996

-mysleli si, že si někdo ve sklepení užívá sado-maso hrátky a jen prostě trochu „přitlačil“ a jali se urychleně zjišťovat cenu té lákavé služby

- sex s děvčaty, které to vlastně dělat nechtěly, byl pro ně tak zajímavý, že se raději do interních věcí podniku nemíchali, aby jim policie náhodou objekty jejich vášně neosvobodila.

Zkrátka, milé dívce nikdo nepomohl(dva klienti, co Maje měli pomoci utéct, skončili zmláceni) a Dossev s ní sebemenší slitování neměl, a to, ani když ji kosti z otevřených zlomenin procházely kůží a masem ven. Po několika hodinách strašného mučení, dívka konečně zemřela, jak soudkyně tehdy lakonicky konstatovala, na šok. No pochopitelně, vždyť podle patologa ji ta zrůda zlomila každou kost, co měla v těle. A to je kurva šokující!

Pro srovnání, ve středověku bylo  adekvátním trestem pro nejtěžší zločince tzv. lámání kolem. To chlapíkovi, kterého fakt neměli rádi, podložili roztažené končetiny špalky a kat těžkým kolem od vozu mu  ruce a nohy na několika místech přelámal, aby jej pak dorazil přeražením hrudní kosti, po čemž se nešťastník udusil. A nebo to měl fakt blbý a kat ho tzv. vpletl do kola(ty volně visící přelámané ruce a nohy) zaživa, aby ještě chvíli mohl o svých zločinech popřemítat, dokud mu uvolněný morek z rozdrcených kostí nezpůsobil plicní embolii a nebo prostě, jak se říká, nezemřel na šok. U žen tento trest nikdy aplikován nebyl.

A máme tady duel, kdo si z těch dvou  vrahů zasloužil vyšší sazbu? V žádném případě se babičkovraha Šefčíka nezastávám, každá vražda je ohavnost, ale není z obyčejného lidského hlediska v těch dvou případech přece jenom určitý rozdíl? A vítězem duelu je….Lukáš Šefčík se svými 17 léty žaláře! Dossev dostal pouhých 15 let!, které ho jistě napravily, kluka jednoho zlobivého. Alespoň všichni doufejme, protože by už měl být na svobodě. Ptám se: nezešíleli soudci náhodou, pustit něco takového znovu mezi lidi?! Tak tohle je u mě právní zvěrstvo, srovnatelné s tím Dossevovým. Jako by Maju Denkovou zabili hned dvakrát.

Zopakuji, že vrah útočil s maximální brutalitou a sadisticky se v utrpení své oběti vyžíval. Podle výpovědi svědků byl schopen dospělého muže poslat jednou ranou k zemi. Přesto neporovnatelně slabší dívku nejprve připoutal, takže se nejednalo o útok v afektu. Následně ji kopy a údery pěstmi způsobil zhmoždění vnitřních orgánů a otevřené zlomeniny kostí  a tím i dlouhotrvající mučivé útrapy a trýznivou smrt.

Šlo tedy o velmi krutou popravu a oběť neměla sebemenší šanci přežít. Ptám se, co, proboha, ještě může být více zavrženíhodnějšího v pohnutce i ve způsobu provedení, jak praví litera zákona?! Společenská nebezpečnost pachatele byla přitom mimořádná neboť patřil k organizované skupině kuplířů a nezastavil se, jak vidno, vůbec před ničím.

Přestože tehdejší trestní zákon 140/1961 Sb. Hlava IV. §29, odst.2 a 3a,b(viz.situace.unas.cz/zakon_140_1961.html) umožňoval, ba přímo vyžadoval pachatele odsoudit na 25 let(dnes až na 30) nebo doživotí, soud vynesl zcela skandální rozsudek na samé jeho dolní hranici 15-ti let! 

Jak napsal můj oblíbený autor, zapracoval ve mně ďábel a zkusil jsem si představit, co by už Dossev musel ubohé holce udělat, aby tehdy vyfasoval alespoň stejně,  jako výše uvedený Šefčík. Víme třeba, že nebyl jenom vylízaná parní mlátička bez kousku lidského citu. Když zrovna neměl mlátivou náladu, dokázal pozvednout ducha k výšinám sadismu a pálil neposlušné dívky na těle žehličkou, u čehož se možná i vzrušil. Co kdyby si tak tehdy ve sklepě udělal čas, rozžhavil si nad ohněm pár kleští a těmi z ubožačky pěkně kousek po kousku vytrhával maso, dokud by prostě, po několika hodinách zase jiného strašného mučení, nezemřela „na šok“? Myslíte, že by to už pro soudce bylo dostatečně zavrženíhodné a dostal by slespoň těch 20 let? Jsem optimista, takže tipuji 16,5 roků, samozřejmě s možností propuštění v dvou třetinách trestu(hle, mám už v sobě zakořeněnou nevíru v právní systém a spravedlnost). Vždyť to byl přece vážený bulharský mafián a bylo to jeho živobytí, o které jej ta nezodpovědná štětka(nedobrovolná, ale když už jednou máte tu nálepku…) chtěla připravit.
I zapracoval ve mně ďábel podruhé a představil jsem si, co kdyby, nedej bože, tou umučenou dívkou byla dcera některého ze soudců a nebo, znovu nedej bože, politiků. Nebylo by to pro Dosseva najednou doživotí za zvláště zavrženíhodný způsob vraždy, za zločin proti lidskosti  nebo se tam nenašly další přitěžující okolnosti? Ale ne, on ji vlastně nechtěl zavraždit, jenom se zapomněl a o pár hodin to trestání přetáh, jak ten čas letí, když jeden někoho mlátí. Ani těch lezoucích kostí si nevšimnul, protože tam bylo přítmí, to jsou jasné polehčující okolnosti případu a proto jistě dostal jen těch 15 let(osobně soudkyni nechápu, pokud ji tedy nevyhrožovali, že skončí stejně, jestli to nebude sazba při dolní hranici). No vida, mohl bych dělat ďáblovi advokáta, ale už se někde psalo, že ani on nebývá tak krutý, jako někteří lidé. Ale toto už přece nejsou lidé.

 Jsou tu však další případy. Tak třeba Zdeněk Hink z Plzně v roce 2011 manželku zbil tak, že ji, kromě zlomenin kostí, roztrhnul pohrudnici a slezinu, natrhnul játra, vyrazil zuby, vytrhal vlasy, způsobil otřes mozku atd. Pro jistotu ji pak ještě na psím vodítku povláčel po schodech a nechal bez pomoci na chodbě zemřít. Byl jako poručík ve filmu G.I.Jane - „zkurvenej hrdina“.

Tak jako Dossev, útočil Hink na svou obět s maximální silou, s cílem zcela ji zmasakrovat a vyžíval se v jejím utrpení. Přesto soud zřejmě shledal polehčující okolnosti(ano, pachatel zdaleka nevyužil všechny prostředky, mohl obět ku příkladu roztrhat na kusy nebo zadupat do země...) a zcela vyloučil možnost Hinkovy recidivy(na to pamatujte, až jej jednou potkáte a klidně mu vlepte jeden mackovský pohlavek se slovy "to máš za svou ženu, hajzle!" a věřte, že vám nic neudělá).

Hinka soudci potrestali, stejně jako výše uvedého Šefčíka,   17-ti léty vězení. Chápete to? Opravdu není mezi těmito případy rozdíl v motivu a v provedení činu, či v možnosti resocializace pachatele? Jaké, doslova zvrácené, kritérium zde justice nastavuje - za umučení bezbranné ženy 15-17 let, co tedy zločinci musí spáchat, aby dostali 25-30 let nebo doživotí?! To je přece strašné!

Nebo letošní "chuťovka" z Vítkova na Opavsku. Ladislav Kováč, psychopat, co na manželce vykonával soulož před svými třemi dětmi a děti pak nutil, aby svou matku bily, si nedávno vyhradil celou noc na to,  aby mohl ženu kopat(na to by se vysral i horlivý gestapák), a to zejména  do břicha a hlavy. Když ho již bolely nohy, vypomohl si paličkou na maso. 24-letá manželka to vydržela neuvěřitelných osm hodin, druhého dne však zraněním v nemocnici podlehla neboť byla „masívní a mnohočetná“. Muži hrozí 15 až 20 let nebo i vyjímečný trest. No, a vy zřejmě se mnou máte obavy, že to zase bude nakonec Šefčíkových 17. A to je jen několik případů z mnoha.

Tak tohle mají být spravedlivé verdikty. Což tak se na to někdy podívat i ze strany obětí, co by ony brutálně ubité ženy tomu řekly, že jejich vrahové dostali 17 nebo méně let? Kdyby výše uvedené mohly zvážit své utrpení, své zmařené šance na život, na to mít děti a být babičkou vnoučat na stará kolena, jaký by byl asi jejich verdikt. Dostaly by u soudu šanci nebo by byly považovány za podjaté - na toto je přece třeba pohlížet neosobně.

To už jsou soudci tak nestranní, že ztratili lidské cítění? Opravdu  si myslíte, že potřebujeme na Dosseva a podobné  znalecký posudek? Copak by se takové bestie někdy, třeba po 20 letech basy, mohly napravit? Na tohle nepotřebujete právní ani lékařské vzdělání. Všichni víme a cítíme, že sadisté a vrazi takového formátu se nikdy a v žádném detenčním ústavu nepolepší, to říká zkušenost lidského rodu. Lidé se totiž během svého života radikálně změní opravdu velice vzácně. Tedy, pokud se jim nestane něco podobného(karma?), ale to už jsme jinde.

Takovéto  excesy práva, jak jinak to nazvat, ještě více narušují už tak slabou všeobecnou víru ve spravedlnost systému. Zvláště, když relativně za pár let takového Dosseva či nedávno v Belgii diskutovaného Dutrouxe(jehož manželka už je na svobodě, místo 30 let si odseděla 15!) potkáte na ulici, zatím co chudák Kájínek, který je proti nim svatý muž, z basy už nikdy nevyjde.

Mravní hodnoty společnosti se těžko udrží, natož že by se vybudovaly, když nemáme zcela jasná měřítka co všechno si lze dovolit a co za to. Ano, náš společensko-právní systém připouští, že v rámci mezilidských vztahů může dojít ke zkratovitému jednání, kterým je vražda. Ale neexistence ostré dělící čáry mezi „ještě lidské“, do společnosti začlenitelné, Šefčíky a „už nelidské“ Dossevy, kteří naopak ze společnosti musí být trvale a zcela vyloučeni, je primitivní rovnostářství(vrah jako vrah), které u obyvatelstva může vést až k hluboké frustraci a přesvědčení, že už se snad více vyplácí být Dossev, než-li Šefčík. Fuj! Vede to ke strašnému poznání, že slabý stát svého občana nijak neochrání, ochotně se však postará o práva jeho případných vrahů, aby to pro ně dopadlo co možná nejlépe. Ta se skutečně zcela nepochopitelně nadřazují nad práva jejich obětí  a pozůstalých, kterým upírají alespoň morální satisfakci.

Pochopme už, že odsouzení na doslova směšných 17 let s možností předčasného propuštění za bestiální vraždu společnosti absolutně nic pozitivního nepřináší. Je to příliš krátká doba na to, aby se pachatel zcela změnil a jeho chování nebylo nebezpečné. Co budeme mít z takového spoluobčana-agresora, až se zase mezi nás vrátí? Jedině tak strach o své manželky a děti, protože na ty by zútočil nejdříve, na nejslabší. Nemyslíte, že štika, vyjmuta na určitou dobu z rybníka, bude po návratu zase štikou? Jak je vůbec možné, že za útok maximální brutalitou, který oběti nedává sebemenší šanci, nedostávají pachatelé automaticky také maximální trest? Tady přece nemohou být žádné polehčující okolnosti, jinak je nadržováno pachateli na úkor oběti, a to je nespravedlivé.

                                                                               rk

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář